Autorská práva >Kolektivní správa autorských práv
Kolektivní správa autorských práv
K čemu je kolektivní správa autorských práv dobrá pro fotografy a jiné umělce a proč by ji neměli opomíjet? Laicky a velmi zjednodušeně řečeno proto, že na ní můžou vydělat. A to tím více, čím častěji se jejich díla objevují v tisku či v jiných médiích, na výstavách, nebo jsou jakkoli jinak veřejně užita, případně (u fotografií uměleckých) jsou původními majiteli dále prodávána. V těchto oblastech je pro jednotlivce prakticky nemožné uhlídat, jakým způsobem jsou jejich snímky dále používány, jediným způsobem, jak jim zajistit alespoň částečnou autorskoprávní ochranu je tedy právě existence kolektivních správců.
Oprávnění zastupovat autory v oblasti kolektivní správy autorských práv pro obor výtvarného umění získala od Ministerstva kultury České republiky (MK ČR) organizace s velmi dlouhým názvem „Ochranná organizace autorská – sdružení autorů děl výtvarného umění, architektury a obrazové složky audiovizuálních děl, o. s.”, která vznikla již v roce 1993 a pro běžnou komunikaci používá zkratku OOA-S. (Kolektivní správu majetkových autorských práv pro spisovatele, dramatiky, režiséry, vydavatele, nakladatele atd., vykonává jiné občanské sdružení – DILIA, pro skladatele, textaře a hudební nakladatele Ochranný svaz autorský neboli OSA, pro výkonné umělce a výrobce zvukových a zvukově obrazových záznamů Intergram atd.)
Pro fotografy je zde ještě další kolektivní správce – Ochranný autorský svaz GESTOR, který obhospodařuje oblast práva na odměnu při opětném prodeji originálu uměleckého výtvarného díla.
Například OOA-S vybírá poplatky od dovozců tiskáren, kopírek a jiných zařízení, která umožňují rozmnožování tiskovin, od nejrůznějších provozoven, kde si může veřejnost pořizovat kopie pro osobní potřebu atd., a vybrané finanční prostředky přerozděluje podle přesně stanoveného klíče jednotlivým autorům, kteří jsou jejími členy. Za členství v OOA-S autoři neplatí žádné poplatky, činnost tohoto sdružení je financována určitým procentem z vybraných poplatků. Jedinou povinností autorů je nahlašovat na příslušných formulářích, kde byly jejich fotografie uveřejněny.
Další zajímavou činností, kterou OOA-S provozuje, je vedení „rejstříku předmětů ochrany”, do kterého mohou autoři zasílat k registraci autorská díla, která vytvoří, a mít tak v případě jejich neoprávněného užití v ruce jednoznačný důkaz, že jsou skutečnými autory předmětného díla. Tato služba je zpoplatněna manipulačním poplatkem ve výši Kč 100,- za jednu přihlášku, na kterou je možno uvést až dvacet pět prací. Na podobném principu funguje v USA zápis do copyrightového registru Kongresové knihovny, kam je již ovšem možné zasílat díla k registraci na CD nebo DVD, ve zkušebním provozu je dokonce i onlinová registrace.
GESTOR funguje na jiném základě než OOA-S – ze zákona je povinen přímo od obchodníků s uměním vybírat autorské odměny za opětný prodej výtvarných děl, v případě prodeje díla českého autora v cizině dostává příslušné odměny od podobných autorských svazů v zahraničí, s nimiž má uzavřeny reciproční smlouvy. Pokud je výtvarník – autor takového díla – u GESTORu evidován, je mu odměna vyplacena. Pokud se do tří let k evidenci nepřihlásí, je odměna převedena do tzv. rozvojového fondu, o jehož užití rozhoduje správní rada GESTORu. Fond může být použit k podpoře rozvoje umění, zejména mladých umělců, a jeho rozdělování je pod kontrolou MK ČR.
Text © Lubomír Synek
(Použití v jakékoli formě bez předchozího svolení autora a vydavatele je zakázáno.)